Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně
18.8.2020, Milan Šurkala, aktualita
Solární energetika prochází bouřlivým vývojem zejména díky objevům v oblasti alternativních materiálů nevyužívajících křemík. Nyní byl prezentován výzkum průhledných organických panelů s účinností až 10,8 %.
potooczech (345) | 28.8.20209:49
Hezké, ale ve velkém měřítku to nejspíše dojede na typické problémy všech solárů ... tedy cena, životnost a zajištění ideálního osvitu a nasazení v oblasti s vhodným podnebím.
Na druhou stranu, kdyby se životnost dostala na 25­-30 let a cena dokázala klesnout někam ke ­"křemíku­", tak na řadě budov například na středním východě nebo na Floridě ... obecně v místech, kde je 300+ dní slunečních, by to mohlo něco vyrobit a pokrýt třeba část spotřeby na provoz klimatizace, které tyto budovy mají. Nicméně byla by to spíše úlitba ekologům a je otázka, zda by si to na sebe opravdu vydělalo.
Podle mne se to nijak moc ve velkém neuchytí. Solární energie prostě potřebuje obrovské plochy, ideálně namířené, s vhodným podnebím ... kde jsou vhodné jiné technologie než tato, které mají mnohem vyšší účinnost i životnost, tedy masově vyráběné a ­"levné­" křemíkové panely.
V tomto směru obnovitelných zdrojů energie dávám tak nějak přednost větru. Tam jedna obří věž v šelfovém moři ničemu a nikomu nevadí, jede prakticky nepřetržitě a jedna sama o sobě je schopná dosahovat výkonu v řádech 3­-5MW. Ty největší dnes už možná i více. A les takových elektráren je pak schopen produkovat výkon srovnatelný s velkými fosilními elektrárnami.
Odpovědět0  0
DarkRichelieu (1234) | 19.8.202014:15
Myslí, že více energie by vyrobilo padající ­"voda­" ze záchodu na piezopodložku. V případě výškových budov by to byly doslova záblesky energie.
Odpovědět2  0
CooliPi (378) | 18.8.202016:32
Bohuzel zivotnost 10 let neni nic moc. Uvedomte si prosim, kolik technologie je potreba mimo samotny panel k tomu, aby to neco dodavalo bud do site, nebo do baterii. Krome konektoru na oknech ­(zni to smesne, ze ?­) je potreba jeste kabely k menicum. Bezna soucast budov to neni, ledaze by menic byl zastrcitelny do nejblizsi zasuvky. Ale pak hrozi riziko zpetneho proudu, muselo by to byt chytre aby to pri detekci spadnuti napajeni v okruhu prestalo dodavat elektrickou energii, no v zasade tohle uz je u menicu vymyslene.

Horsi je to s ekonomickou strankou. Pri ucinnosti 10%, ne optimalnim naklonu je podle me cena potrebne technologie ­- konektory, kabelaz, zrejme ­(aby to bylo esteticke­) i ulozeni kabelaze v budove, prepetove ochrany na obou koncich kabelu, menic ­- proste pomerove mockrat drazsi nez samotna tenka vrstva na okne. Pokud ma panel zivotnost 20­-30 let, tak se da nejak rozpocitat jako investice. Pokud ma jen 10 let ­(i kdyz to samozrejme neprestane hned dodavat­) tak je to skoro zitra. Co pak?

Jeste poznamka k solarnim taskam, ktere pred par lety propagoval snad Elon Musk. Ten samy problem, jeste horsi ­- spousta malych segmentu, ktere je potreba propojit kabelazi. Systemove napeti muze byt od 200V do 800V, ale uprimne, chteli byste jit na pudu, ktera ma pod taskami konektory ­(kde je 800V­) a vitr s tim cvici, obcas tam natece voda?

Ta nejdrazsi solarni silnice na svete, ktera se rozlamala po pul roce je take jednim z pohrebist puvodne skvelych napadu.

Toz nezbyva nez instalovat to tam, kde do toho nenatece ­(= poradne izolovane konektory­), nemuzou tam chodci bezne lozit ­(na pude by to asi nebylo uplne kosher jak jsem psal­), je tam dobry sklon vuci Slunci, nejezdi po tom vozidla ­(viz solarni stezka­). Male instalace ­- male segmenty z malych panelu budou trpet tou kabelazi, prodrazi se to.

Vzhledem k temto kalkulacim bych videl realne nasazeni jen u novych budov, ktere budou projektovany jiz s cilem vyuzit vsechnu plochu oken k solarnim ucelum, pak se kabelaz da naprojektovat primo do projektu. Retrofitting starych budov nepripada v uvahu.

Dalsi vec je, ze budovy s celosklenenym povrchem ­(proste sklenice­) stoji vetsinou v okoli dalsich sklenic a stini si.
Odpovědět4  1
odb (545) | 18.8.202017:02
Ono problem to uz je aj na vyssej urovni a ku kabelazi a menicom ani nemusime ist.
Okna na budovach su asi jedny z najhrosich miest na montaz. je tam problem s orientaciou na svetove strany, problem s dlzkou slnecneho svitu, clonenie inych budov.
To by museli mat tie folie obrovsku zivotnost a nizke naklady aby to malo nejaky zmysel dat na tie okna, kde najviac svieti slnko.


Odpovědět1  0
Simik (358) | 19.8.20206:28
K druhému odstavci dodám, že svislý sklon rozhodně není ideální pozice a snížený prostup světla o 50% je docela dost. Ta okna se přece montují proto, aby se světlo dostalo dovnitř!
Odpovědět2  0
Milan Šurkala (4982) | 19.8.20207:54
Ideální pozice to rozhodně není, proti ideálnímu sklonu cca 30° to bude u nás pokles cca 30 % u jižního okna, cca 40­-45 % u západního a východního. Je to průhledné, takže to nejspíš bude citlivé z obou stran, což může být výhoda. Snížený prostup světla o 50 % je sice dost, ale na mnoha komerčních budovách se už dnes používají zatmavená okna s podobnou propustností. Takže nejde o nic, co by se už tak dávno nepoužívalo.
Odpovědět0  0
Simik (358) | 19.8.202013:36
Nevíte, proč tam dávají okna s poloviční propustností, když by jich mohli dát polovinu nebo menší ­- nižší uniky tepla?

Osobně takovou budovu neznám. Můžete uvést nějakou známější?
Odpovědět0  0
Milan Šurkala (4982) | 21.8.20209:50
Jde přeci o design. Stačí se mrknout na každou druhou kancelářskou skleněnou budovu.
Odpovědět0  0
Bespi (166) | 23.8.20209:44
- Tu snizenou propusnost svetla ani nepoznas, vsimnes si rozdilu maximalne pokud bude normalni sklo a hned vedle to se snizenou propusnosti, jinak bez sance.
- Dnes uz jsou mozna skla ktera izoluji obdobne jako zed ­- Ug = 0,3 W­/m2K. Bezne dostupna 0,6. Vetsina instalaci je ale 1,1.
Odpovědět0  0
Simik (358) | 19.8.202013:47
"Ideální pozice to rozhodně není, proti ideálnímu sklonu cca 30° to bude u nás pokles cca 30 % u jižního okna, cca 40​­-45 % u západního a východního.­"

Můžete ukázat nějaké výpočty?
Protože bych čekal přesný opak, že u západního a východního okna budou ztráty menší ­- slunce je níže nad obzorem. Také se na západ či východ dávají s větším sklonem.

A vzhledem k tomu, že sinus 30 stupňů je 0,5, tak bych čekal 50% ztráty na jižním okně.
Odpovědět0  0
Milan Šurkala (4982) | 23.8.202022:26
Je sice níže nad obzorem, ale do­/od poledne na něj nic nesvítí proti ideálnímu sklonu, kdy na něj svítí v podstatě celý den.
Odpovědět0  0
wrah666 (6205) | 18.8.202018:31
Ano, pochopitelně, že se to ani omylem nevyplatí. Ani na peníze, ani na ­"zelenost­". A počítám, bude docela sranda takové okno následně recyklovat. Co udělá sklo omamlané organicko kovovou fólií v peci? Ani bych se nedivil, kdyby se z toho v rámci ­"zelenosti­" nakonec vyprodukoval nějaký pěkně jedovatý sajrajt. ­(teplota je tam dobrá, ale nedostatek kyslíku, což spalování organiky nesvědčí­)
Odpovědět1  0
Bespi (166) | 23.8.202010:09
Snad si nemyslis ze dnesni skla jsou jen skla. Maji ruzne primesi v byvaji vrstvena.
Odpovědět0  0
Zajímá Vás tato diskuze? Začněte ji sledovat a když přibude nový komentář, pošleme Vám e-mail.
 
Nový komentář k článku
Pro přidání komentáře se přihlaste (vpravo nahoře). Pokud nemáte profil, zaregistrujte se pro využívání dalších funkcí.